↗

Nepřiznaným záměrem platné právní úpravy místního referenda je lidem ve větších městech účinnou participaci na rozhodování reálně znemožnit. Foto WmC

Institut místního referenda jako důležitý nástroj participativní demokracie je v našem právním řádu ukotven již třicet let. Tehdy byla do ústavy někdejší Československé socialistické republiky zahrnuta ustanovení, jež dávala lidem možnost zapojovat se do rozhodování místní samosprávy prostřednictvím lokálních hlasování. Od té doby právní úprava prošla mnoha proměnami. A navzdory tomu, že počet vyhlášených referend každým rokem narůstá, zákon stále vykazuje řadu chyb a nedostatků, které občanům účast na určování budoucí podoby jejich obcí výrazně komplikují.

Lokálních lidových hlasování se v historii samostatné České republiky uskutečnilo několik set. Odehrály se ve vesnicích, které nemají ani padesát obyvatel — například ve Vískách na Rokycansku, kde se před třinácti lety všichni občané až na jednoho vyslovili proti výstavbě americké raketové základy na území Vojenského újezdu Brdy. Konala se ale i ve velkých krajských městech, jako jsou Brno, Plzeň nebo Olomouc, v nichž lidé rozhodovali o poloze hlavního nádraží, stavbě nákupního centra či zákazu provozu hazardních her.

Ovšem právě příklady místních referend v lidnatějších sídlech ukazují, že se využití institutu referenda v praxi neobejde bez obtíží. Rozhodnutí přijaté v lokálním lidovém hlasování je totiž platné pouze tehdy, pokud se k volebním urnám dostaví alespoň pětatřicet procent oprávněných voličů. Závazným pro místní zastupitelstvo se však stává teprve tehdy, pokud jsou splněny ještě další dvě podmínky: jedna z možností musí získat většinovou podporu a současně se pro ni musí vyjádřit nejméně pětadvacet procent všech v místě oprávněných voličů. To v praxi vede k tomu, že odpůrci varianty, které se občané referendem domáhají, odrazují občany od účasti.

↗

Seriál Místní referenda 2020 // Společně s každými celostátně vypisovanými volbami se po celé zemi koná řada místních referend, jejichž prostřednictvím se občané podílejí na utváření podoby svých obcí. Nejinak je tomu i letos. Souběžně s nadcházejícím kláním o 675 křesel krajských zastupitelů a 27 mandátů v Senátu se uskuteční lokální lidová hlasování v devíti obcích, a to v Chodově, Lysé nad Labem, Novém Strašecí, Pcherách, Staré Lysé, Stébové, ústeckém Střekově, Stříbře a Zlíně. Deník Referendum připravil sérii textů, která jednotlivá letos pořádaná místní referenda přiblíží a detailněji rozebere i stav, v němž se uvedený nástroj participativní demokracie dnes v České republice nachází.